Wikipedia:Sandbox

Perestrojka je moskevská punk rocková kapela, která vznikla v roce 2049. Je známá svými radikálními texty namířenými proti vládnoucím strukturám Sovětského svazu. Během své desetileté existence se kapela dostala do střetu s režimem, její členové byli několikrát zatčeni a odsouzeni za protistátní činnost. Přesto si Perestrojka získala širokou fanouškovskou základnu nejen v podzemních kruzích Moskvy, ale i v exilu.

Historie

2049–2052: Začátky a první problémy s režimem

Kapelu založil zpěvák a frontman Fjodor Vasilijevič Jakimenko (nar. 2024) společně s kytaristou Alexejem Gromovem, baskytaristkou Taťánou „Tanjou“ Volochinou, bubeníkem Sergejem Petrovičem Malinovem a klávesistou Dmitrijem Savinem. Skupina rychle získala popularitu díky ostrým textům a energickým vystoupením, přičemž jejich debutové album Stěna stále stojí (2050) se stalo symbolem odporu mladé generace. Ikonický přebal alba zobrazuje punkovou lebku s prvním rozhraním pro komunikaci v kyberprostoru a puklou stranickou hvězdou.

Už v roce 2051 byli Jakimenko a Gromov poprvé zatčeni po koncertě v Petrohradě, kde zazněla kontroverzní píseň Soudruh generál, polib si prdel. Po tříměsíční internaci v pracovním táboře se kapela vrátila na scénu ještě radikálnější.

2053–2056: Vrchol a první ztráty

V roce 2053 se ke kapele přidali noví členové: druhý kytarista Pavel Žarkov, bubeník Arťom Lebeděv (nahrazující Malinova, který emigroval) a saxofonista Igor Jefremov. Album Glasnosť už byla, co dál? (2054) obsahovalo hit Rudý prach, který se stal neoficiální hymnou opozice.

V roce 2055 byla kapela na vrcholu, ale zároveň pod neustálým dohledem KGB. Na koncertě v Kyjevě byla kapela hromadně zatčena a tři členové – Gromov, Volochina a Žarkov – byli odsouzeni na pět let za „šíření protisovětské propagandy“.

Rozpad a návrat (2057–2059)

Po odsouzení několika členů kapely se její sestava proměnila. K Jakimenkovi se připojili mladí muzikanti z podzemní scény, například kytarista Leonid Makarov a bubeník Vasilij Sidorov. Přestože kapela čelila neustálému pronásledování, v roce 2058 vydali album Sibiř není dost daleko, inspirované pobytem bývalých členů v pracovních táborech.

Na konci roku 2058 však došlo k dalším zatčením – Jefremov a Sidorov zmizeli ve vazbě a jejich osud zůstává nejasný. Perestrojka nyní funguje v poloutajeném režimu a Jakimenko je posledním členem původní sestavy.

Modrovlasej démon a Moskevské jaro (současnost)

V polovině roku 2059 vydala kapela své nejnovější album Modrovlasej démon, které bylo silně inspirováno událostmi známými jako Moskevské jaro. Tyto protesty odstartoval teroristický útok na budovu státní televize v Ostankinu v první polovině března 2059. Několik dní po masakru vyšlo najevo, že se prorežimní KGB pokusila v utajení odstranit několik nepohodlných novinářů, což vyvolalo rozsáhlé veřejné protesty, jaké vládnoucí režim dosud nezažil.

Perestrojka ve svých textech reflektovala jak hněv obyvatel, tak i sílící násilné potlačování demonstrací. Album obsahuje skladby jako Modrovlasej démon, Krvavá Moskva, Ticho před výbuchem nebo Nebude kam utéct, které odpůrci režimu okamžitě vzali za své. Obal desky odkazuje na jejich první album, ale s významnou změnou – lebka má modré číro a bílý kříž na pozadí symbolizuje logo redakce zpravodajského pořadu Ostankinský hlas, který byl údajně napojený na odbojové protistranické hnutí.

Diskografie

• Stěna stále stojí (2050)
• Glasnosť už byla, co dál? (2054)
• Sibiř není dost daleko (2058)
• Modrovlasej démon (2059)

Členové

Současní členové

• Fjodor Vasilijevič Jakimenko – zpěv, frontman (2049–dosud)
• Leonid Makarov – kytara (2057–dosud)
• Oleg Trofimov – baskytara (2057–dosud)
• Maxim Sorokin – klávesy (2058–dosud)
• Andrej Kuzněcov – bicí (2059–dosud)

Bývalí členové

• Alexej Gromov – kytara (2049–2055, odsouzen)
• Taťána Volochina – baskytara (2049–2055, odsouzená)
• Sergej Petrovič Malinov – bicí (2049–2053, emigrace)
• Dmitrij Savin – klávesy (2049–2056, odešel)
• Pavel Žarkov – kytara (2053–2055, odsouzen)
• Arťom Lebeděv – bicí (2053–2057, zmizel ve vazbě)
• Igor Jefremov – saxofon (2053–2058, zmizel ve vazbě)
• Vasilij Sidorov – bicí (2057–2058, zmizel ve vazbě)

Odkaz a zákaz

Navzdory tvrdým represím se hudba Perestrojky šíří ilegálně na zašifrovaných sítích a v exilu. Kapela se stala symbolem odporu proti režimu a Jakimenko je považován za jednoho z posledních hlasů svobodného myšlení v Sovětském svazu roku 2059.